pondělí 25. února 2013

Sugar detox, prvních 14 dní

Na začátku svého nového jídelníčku jsem si průběžně zapisovala, jak mi je, teď, po dvou týdnech první souhrn: 

Detox asi celý ten proces odvykání si od cukru a nadbytečného množství uhlohydrátů přesně vystihuje. Ráda bych napsala, jak to bylo snadné... Chce to odhodlání a něco vás fakt musí nakopnout. Je to jak fyzický, tak psychický proces.

Nerada se přiznávám, možná to někomu ale pomůže překonat začátky. Ráda bych psala o tom, jak jsem zázračná, že od první chvíle své low carb diety pociťuji blahodární účinky a nic mi přechod neztěžuje. Když se na to tak dívám, nebylo to tak strašné, snadno se mi mluví ale teď, když už to mám za sebou :) 

První dni jsem byla rozladěná, taková nesvá. Jednak jsem se ještě dostávala z předchozího stavu způsobeným konstantní konzumací uhlohydrátů a už jsem se dostávala do fáze, když jsem měla chutě na cokoliv a náladu v ****. A na druhé straně jsem jídelníček ze dne na den totálně změnila, nemohla jsem tedy čekat, že to půjde hladce. Byla jsem připravená na cokoliv a bylo mi jedno, jak to dopadne, ale ještě jeden den nízkokalorického nízkotučného jídelníčku a někoho zabiji. 


První den low carb diety byl zlomový. I když jsem pociťovala jakousi potřebu si něco dát, přesto jsem to vydržela. Myslím, že jsem byla psychicky dokonale připravená. Moc jsem to nepromyslela, a hned první den jsem měla funkční trénink, rozbolela mně při tom hlava a trochu jsem se cítila malátní, ale dala jsem to a večer jsem padla do postele, jako kdyby mně někdo vypnul. Po dlouhé době jsem se poprvé krásně vyspala a to bylo pro mně jasné, že jsem se rozhodla správně. Jestli někdo zažil období, kdy se nemohl pořádně vyspat po delší dobu, tak dobře ví, jak je to úmorné. Jak je člověk po několika dnech totálně vyždímaný, protivný až agresivní, všechno ho štve... Proto byl pro mně začátek low carb stravy skvělý. 

Chuť na ovoce přes den "jen tak" přešla během několika dní. To bych jako problém nebrala. Cítila jsem se ale nějak zvláštně. Snížení uhlohydrátů vytvoří takový divný pocit. Já nevím, nebylo mi špatně, neměla jsem hlad, přesto to bylo nějak divné. Pátý den jsem se již cítila úplně v pohodě. Jako kdybych takhle žila léta, i ten divný povit zmizel. Před dalším tréninkem jsem už myslela na zátěž a dala si trochu více ovoce. Pomohlo to, nemotala jsem se a nebolela mně hlava. Co se se mnou ale táhlo celých deset dní, byla strašná únava večer. Nevím, jestli jsem dospávala nespavé období. Večer po sedmé se mi vybily baterky a cítila jsem se pomalejší, moc mi to nemyslelo, byla  jsem i taková nešikovná. Třeba jsem platila kartou a několik vteřin se koukala na displej, co s tím jako mám dělat :). Pociťovala jsem únavu a večer v deset jsem musela do postele. Nevím, jestli to je špatně, běžně jsem vstávala v šest, v pohodě, neměla jsem hlad, nebolela mně hlava, byla jsem v pořádku, plná energie, až do sedmi večer. Prostě jsem si musela přidat více spánku.

Chutě jsem neměla, ze začátku jsem byla ale náladová. První týden se mi teda stalo i to, že jsem se večer z ničeho nic rozbrečela. Nebylo to nešťastné nebo smutné, spíš se mi ulevilo. Většinou se chovám konsolidovaně a normálně, chudák chlap, se kterým sdílím byt a svoji kuchyň... statečně to ale obstál :)

Desátý den večerní únava zmizela. Chodím spát kolem jedenácté, jsem ale do té doby použitelná :) Uhlohydráty mi nechybí. Opravdu ne. Psychicky jsem na tom neuvěřitelně dobře. Oproti tomu, jak jsem byla rozladěná, jsem klid a mír. Přes den se kouknu z okna a říkám si, že bych se prošla, že už čekám na věci objednané z Klimatexu, ať můžu ven běhat. Chce se mi strašně moc věcí a celý den se usmívám. Myslí mi to a mám pozitivní myšlenky.

Nepočítala jsem ale s tím, že se mi nahrne tolik práce. Pracuji v kanceláři, nemůžu říct, že bych dávala extra výkon. Teď proběhly ovšem nějaké změny a najednou toho mám mnohem více. Kdyby toho nebylo málo, našla si mně bokovka, kvanta překladů a krátký termín. Musím si dobře naplánovat celý den, musím se soustředit, jinak mně klepne.

Trochu jsem se i lekla, že low carb stravu budu muset přerušit. Co já vím, kolik toho zvládnu? Najednou mně napadlo, jak jsem několik let řešila pracovní stres přepadnutím Brněnky nebo automatu na čokoládu. Lekla jsem se, že se chutě vrátí a nedám to. Byla jsem z toho tak trochu nešťastná, jsem ale pouze smrtelník, nepotřebuji si nic dokazovat. Jsou i důležitější věci... objednávkový list jsem již potvrdila, přes to vlak nejede. 

Nechtěla jsem panikařit, rozložila jsem si úkoly, napsala jsem si harmonogram a valím. Překvapení! Celý den se soustředím perfektně. Žádná panika, stres. Žádné "nestíhám, nemůžu, nejde to, nechce se mi". Neřeším to. Pro případ, že bych měla potřebu jíst více uhlohydrátů, jsem si povolila denní příjem zvýšit, nebylo to ale zatím potřebné. Nemám chutě. Jsem zatím o den dopředu ve svém harmonogramu. To se mi nestává :) Moc se mi to líbí. Ten pocit svobody a sebevědomí, klidu, že vše stíhám, že se na mně nic nehroutí, to je opravdu k nezaplacení. Je to nesmírně osvobozující pocit. Nakonec se ještě ukáže, že low carb strava je to nejlepší, co jsem mohla udělat, abych takové šílené termíny stíhala.

Nevím, jestli to je stravou, jestli to je změnou a jestli mi to vydrží dlouho. Teď jsem ale nesmírně spokojená.


7 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

ahoj boruvko, a muzes treba dat nejake tipy, co behem dne jis? treba pri tom stresu, nejake rychlovky na doplneni energie misto sladkeho. diky lucie

Veselé Borůvky řekl(a)...

Lucie to asi nebude tím, co jím, spíše tím, co nejím. Možná překvapím, když řeknu, že svůj jídelníček momentálně nějak neřeším. Snídám, mám oběd, odpoledne menší svačinku a večeři jak kdy. I pro mně je zajímavé, že mně ani nenapadne si cokoliv dát jenom proto, že celý den lítám po chodbě a počítač mi hlásí náznaky definitivního úmrtí, právě když si to prostě nemůžu dovolit. Nedávám si nic (opravdu nic) ze stresu, prostě takovou potřebu nemám. Poslední dobou nemám moc času vyvařovat, tak mám na snídani ovoce a/nebo ořechy, na oběd zelenina + maso, odpolední svačina jedno ovoce (nebo nic) a večeře dle obsahu ledničky (vejce, zelenina, tvrdý sýr, domácí šunka). Denně beru hořčík a vit A, C, E, to je asi tak všechno. "Rychlovky", jak píšeš nepotřebuji, nemám totiž návaly hladu a stresu, co bych musela přebít.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den "Borůvko", zní to zajímavě - chápu tedy dobře, že tato dieta znamená omezit cukry - sacharidy (tedy ovocem se "hřešit" může), a tedy i pečivo, těstoviny atd..?? A co brambory, ty se mohou? Nevíte, zda-li se můžou bezlepkové těstoviny (např. kukuřičné)?

Veselé Borůvky řekl(a)...

Dobrý den, děkuji za dotaz, nebudu se teď rozepisovat, chystám koncem týdne článek s popisem jídelníčku a s obecným doporučením. Pěkný den :)

Ani řekl(a)...

Palec nahoru!

Michaela Aulická řekl(a)...

Není divu, že jste se cítila zpomalená a vypnutá, když mozek "jede" právě na uhlohydráty ;)

Veselé Borůvky řekl(a)...

Jen pár dní, pak to přejde a člověk funguje normálně :)